- Palestina jako suverénní stát nikdy neexistovala. Jedinou výjimkou bylo období židovského Judského království.
- Arabové přišli do oblasti až v 7 století n.l. v rámci arabské expanze. Nemají nic společného s Pelištejci (nebo také dle staršího českého názvu Filištíny), což byl indoevropský národ. Samotný pojem Palestinec je nepřesný – jedná se o Araby z Palestiny nebo také palestinské Araby. „Během trvání Britského mandátu Palestina byl termín "Palestinec" užíván pro zjednodušení pro všechny jeho občany bez rozdílu náboženské nebo etnické příslušnosti“ (zdroj 5). Definice termínu „Palestinec“ pochází až z roku 1968 a je z pera Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a označovala všechny arabsky mluvící obyvatele území Izraele. Dnešní používání označení Palestinec pouze pro lokální Araby tak ve světě vytváří mylný dojem, že mají na území Palestiny jakési právo.
- Do vyhlášení Mandátu pro Palestinu z roku 1922 bylo území dnešního Izraele součástí Osmanské říše.
- V listopadu 1917 vniká tzv. Balfourova deklarace (podle britského minstra zahraničních věcí), v níž byly vyjádřeny sympatie pro "zřízení židovského domova v Palestině“.
- V říjnu 1918 Osmanská říše kapitulovala a začala série mezinárodních konferencí, jejichž tématem bylo mimo jiné i řešení území současného Izraele a sousedních zemí:
- duben 1920, San Remo: konference vítězných mocností (za účasti Velké Británie, Francie, Itálie, Japonska a USA jako pozorovatele), bylo rozhodnuto, že území na západ od Jordánu, včetně Jeruzaléma, se má stát součástí „židovské vlasti“. Rozhodnutí konference akceptoval Kongres Spojených států v roce 1922 a bylo potvrzeno mezinárodní britsko-americkou dohodou o Palestině v roce 1925. Mandát Liga národů udělila Velké Británii. (obr.1)
- červenec 1922 - Liga národů: byl vyhlášen tzv. Mandát pro Palestinu (MfP), který schválilo všech 51 členských zemí, tento mandát je nezrušitelný a platí tedy dodnes! Židům bylo přiznáno „politické právo“ na západ od řeky Jordán, Arabům žijícím v židovském státě měla být zajištěna práva občanská a náboženská (což se stalo a platí dodnes). Do roku 1948 byl také jediným mezinárodně platným dokumentem o uspořádání na území dnešního Izraele. Oproti plánovanému uspořádání ze San Remo, ztratila „židovská vlast“ 77 % své rozlohy (na východ od řeky Jordán). Balfourova deklarace se díky MfP stala také mezinárodně platným dokumentem. Text Mandátu pro Palestinu nabyl účinnosti v září 1923. (obr.2 - území "židovské vlasti" dle MfP)
- 1923 – Velká Británie porušila ustanovení Mandátu pro Palestinu, že žádné území Palestiny nebude odstoupeno, pronajato nebo dáno pod kontrolu vlády cizí země, a odevzdalo Golanské výšiny Francii, jako správci Sýrie. Ke změně Mandátu mohlo dojít jen se souhlasem Ligy národů, což se nestalo. Došlo tak k porušení dodnes platné mezinárodní dohody.
- 1925 – Británie (jako správce území) rozdělila území na Palestinu a Zajordánsko.
- listopad 1947 – byla přijata rezoluce OSN č. 181/1947, která definovala novou mapu uspořádání v „židovském státu“ (obr. 3). Uvedená rezoluce však nikdy nebyla právně závazná (!). Ani sama Charta OSN takové pravomoci OSN nedává. Židé přesto s uspořádáním souhlasili, Arabové však s ním nesouhlasili, viz poznámka níže. Arabové se tak sami vzdali možnosti uspořádání, o které dnes bojují. Pouze dvojstranná dohoda mezi reprezentací Židů a Arabů by z návrhu rezoluce OSN činila mezinárodně závazný dokument, což se nestalo.
- Poznámka: „Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco Liga arabských států a Vysoká arabská komise plán odmítly s odůvodněním, že porušuje „ustanovení Charty OSN, které dává národu právo na určení svého vlastního osudu“.“ (zdroj 7)
- Květen 1948 – vyhlášení nezávislosti Státu Izrael. Mimochodem – Stát Izrael nevznikl na základě rezoluce OSN č. 181/1947 (právně nezávazného dokumentu), ale na základě Mandátu pro Palestinu z roku 1922 (mezinárodně právně platného dokumentu, viz také obr. 2). Arabové ihned druhý den po vyhlášení samostatného Státu Izrael zahájili válku proti nově vzniklému Státu Izrael (tzv. První arabsko-izraelská válka), během níž Jordánsko anektovalo Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém, Egypt okupoval Pásmo Gazy. Stát Izrael obhájil právo na samostatnost i díky pomoci z Československa.
- 1967 – napadení Izraele ze strany Egypta, přidala se Sýrie a Jordánsko, vypukla tzv. Šestidenní válka, kdy Izrael získal zpět SVÁ území – Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém (anektovaný Jordánskem v roce 1949), Pásmo Gazy (okupované Egyptem od roku 1949) a Golanské výšiny (v rozporu s mezinárodními platnými dohodami předané Velkou Británií Sýrii v roce 1923).
- 2008 – tzv. Olmertův plán, kdy Izrael nabídl palestinským Arabům vše, oč žádali (Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém, Pásmo Gazy, přístup na Chrámovou horu, viz obr.4). Konkrétně to bylo 99,3% územních požadavků Arabů. Zbývajících 0,7 % nebylo možné poskytnout z důvodu existence židovských osad, Izrael však nabídl kompenzace. Palestinští Arabové odmítli. (Zdroj 1).
Za celou dobu existence Státu Izrael měli možnost palestinští Arabové získat nezávislost v rámci území určeného pro „židovskou vlast“ již v roce 1922, vždy však odmítli. „Mahmúd Abbás, když v rozhovoru pro izraelskou televizi přiznal, že arabský svět udělal v roce 1947 chybu, když odmítl plán OSN na rozdělení tehdejší mandátní Palestiny na židovský a palestinský stát.“ (Zdroj 8)
Palestinští Arabové ústy svých vůdců deklarují snahu o ovládnutí celých 100 % území Izraele a vyhnání všech Židů. Svědčí o tom také znak Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), viz Obr.5, který je hojně užívaný například i na suvenýrech z území tzv. Palestinské autonomie (já jej mám například z Betlému).
Podívejme se i na mapu zemí s převážně muslimským obyvatelstvem – Izrael je jimi zcela obklopen (obr. 6).
Takže se vracím zpět k úvodní otázce - okupují Izraelci Palestinu, nebo Palestinci Izrael?
Zdroje:
- Přednáška Matouše Zoubka z 18. 2. 2017 pro Českobratrskou církev evangelickou:
https://www.youtube.com/watch?v=dXMQyuIvnZ4
- https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/historie-o-sebeurceni-palestinskych-zidu.A140404_090716_p_zahranici_wag/tisk
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Pelištejci
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Palestinci
- Obr.1 a Obr. 2: http://www.mythsandfacts.org/conflict/mandate_for_palestine/mandate_for_palestine.htm
- Obr.3: https://www.mfa.gov.il/mfa/aboutisrael/maps/pages/1947%20un%20partition%20plan.aspx
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Izrael
- https://www.e15.cz/zahranicni/abbas-zamitnout-v-roce-1947-plan-na-rozdeleni-palestiny-byla-chyba-712670
- Obr. 4: https://sites.google.com/site/misjuderias/israel/historia/2008-2017---septima-decada/2008---olmert-propone-plan-de-division-territorial-a-abbas-16-sep
- Obr. 5: https://www.jewishvirtuallibrary.org/palestinian-maps-omitting-israel
- Obr. 6: https://cs.wikipedia.org/wiki/Islámský_svět